Druhý letošní výlet k Černému moři se uskutečnil „o fous“ dřív než je můj tradiční termín. Už první červencový den jsme s kolegou Láďou vyrazili obvyklou trasou směrem ke kouzelné deltě Dunaje. Bylo poměrně chladno, počasí na cestování jak dělané. Každou cestu se snažím v Rumunsku zpestřit nějakou tou „národopisnou“, Cheap IWC Replica  poznávací zastávkou. A že nádherných míst je tam nesčetně, pro tentokrát jsem vybral dokončení přejezdu pohoří Fagaraš ( Munţii Făgăraşului ). Minulý měsíc jsme museli s kolegou Tomášem vrátit kousek od vrcholového tunelu, protože silnici stále blokovaly víc jak Cartier Replica třímetrové laviny… ( Není divu, vždyť je to místo položené více jak 2000 metrů nad mořem). Tentokrát už bylo, díky frézám a sluníčku, sice vše průjezdné ale počasí nepřálo – vítr, mrholení, 4°C, hustá mlha… tak snad zase někdy příště ?

Na obrázku je příjezd pod vrcholové stoupání, vlevo je znát jeden z mnoha průjezdných železobetonových "bunkrů", kryjících vozidla v kritických místech Cartier Replica před padajícím kamením, ledem apod.

  Dál naše cesta vedla přes Curtea de Argeş ( nádherné historické město ), Pitešť a Bukurešť dál k pobřeží Černého moře. Začali jsme s obhlídkou známých míst a hledáním nějakých tvorečků s chutí ke spolupráci. Počasí stále úspěšně tajilo že je léto a sluníčko vykouklo jen občas, to aby se Luxury Replica Watches podívalo jestli nás to ještě baví… A bavilo nás to, jak by ne ? Delta je nádherná za každého počasí, zvlášť když vás hned u prvního jezera vítají čápi, volavky červené, bílé, stříbřité, vlasaté, popelavé, kolpíci, pisily, tenkozobci, kormoráni malí i velcí, husy, potápky, spousty všelijakých bahňáků Omega Replica Watches s dlouhými zobáky / říkám jim „pícháci“ ;) / a různých kachen. Na sice proschlé ale krásně vonící louce kousek vedle poletovali různí pěvci, v zemním „kaňonu“ a na okolních stříbrných keřích rakytníku švitořily pestré vlhy, poletující drobotinu dokrmoval bělořit a do Replica Watches zemních nor zaletovali jako o závod dudek s mandelíkem. Ty hlasitě proháněli jejich věčně hladoví potomci, kteří se už už chystali vylétnout ven.

  Po příjemné noci, kupodivu stále bez komárů, jsme se probudili do krásného dne. Věnovali jsme jej skoro Cartier Replica UK celý focení přátelských opeřenečků a až na večer se přesunuli na okraj té opravdové delty. Další ráno jsme se sice nedočkali příletu pelikánů ( rybáři byli rychlejší ) ale za chvíli jsme Omega Replica již projížděli terénem v další překrásné a fotograficky bohaté lokalitě. Zde bylo opět vše co už jsem jmenoval plus spooousty syslů, podařilo se nám potkat i dytíky a nějaký čas pobýt i ve společnosti ouhorlíků. K tomu všemu se na nás samozřejmě přišla podívat i všudypřítomná stáda a stádečka býků, krav, ovcí, koz i Breitling Replica nějací ti domáCartier Replica cí čuníci.

  Na dalším zajímavém místě se nám podařilo setkání s kalandrami a přátelským ouhorlíkem, po zbaštění výborného melounu jsme noc strávili na skalním útesu nad nekonečnou vodní hladinou. Breitling Replica Následoval přesun pro povolenky ke vstupu lidí a pro plavbu lodi, na správu rezervace do Tulcei. Tam je to vždy prima tím, že se mi ještě nepodařilo potkat úředníka mluvícího jinak než rumunsky… ale jsou vstřícní a zatím to vždy dobře dopadlo. J  Vybaveni konečně vším potřebným jsme se konečně vydali novou silnicí směr Murighiol. Ze zatažené oblohy ale začalo pršet a tak jsme usoudili, že není kam spěchat a v Nufaru jsme si, v krásném novém hotelovém areálu, dopřáli něco místních kulinářských výtvorů – jednoznačně si nás získala příloha v podobě kukuřičné kaše ( mamaliga ), sypané vynikajícím místním sýrem ( cascaval ).

  V podvečer následoval dojezd k našemu Breitling Replica Watches dobrému kamarádovi, vyzvednutí lodi ze zahrady u jeho kolegy a očista těla i ducha, završená spánkem v pohodlné posteli ! ;-)

  Našeho rumunského kamaráda si velmi vážím, je to inteligentní a přátelský člověk se srdcem na dlani.

Celkově lidé v deltě jsou naprosto úžasní, nijak vás neobtěžují, neruší ani odnikud nevyhánějí, jsou připraveni kdykoliv pomoci, žijí si prostě po svém, tolerují vás ale totéž i očekávají ! Občas se někdo zastaví zeptat na cigaretu a začnete-li hovor, rádi si zůstanou povídat. Kupodivu se většinou podaří najít i společný jazyk… ;) A co mě naprosto dostává – nekrade se tam ! Vůbec to nechápu když vidím ty spousty nehlídaných a nijak nezajištěných lodí a loděk v neosvětleném přístavu, na každé z nich je motor za víc jak padesát - sto tisíc korun, sítě, vybavení,… o samotných lodích ani nemluvím… U nás by ráno zůstaly jen opuštěné břehy omývané vlnkami Dunaje… A Rumuni se mi pak diví, že všechno pořád zamykám a zajišťuju – budu je muset pozvat do čech… ;-)

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Co nás asi tentokrát v deltě ještě čeká...?

Trocha folklóru, hledá se už čím dál hůř...

A jak bylo na vodě, to zase až někdy příště... :-)